Tato aktivita v sobě ukrývá neodbytnou lidskou potřebu po vzájemném setkávání se a společné snaze o hledání řešení problémů, které nám život přiděluje. Témata na setkáních jsou povětšinou dohodnuta s předstihem, rovněž se však stává a je akceptováno, že vyplynou z momentálních potřeb zúčastněných.

Myšlenkově nejbohatší, nejbarvitější, nejhlubší odkrývání intelektuálního (mnohdy okolím dlouhodobě nevyžadovaného) bohatství. Objevují se momenty překvapivé pro samotné uvažující i další zúčastněné. Mizí obavy z jakýchkoliv, zdánlivě doposud či dlouhodobě nepřístupných, zapomenutých a „neužitečných“ témat, zvyšuje se odvaha a chuť k disputaci a společnému vnímání se ve vzájemnosti.
Potvrzení, že myšlení v realitě přináší úlevu, učí vzájemné toleranci, naslouchání.
Dle dlouhodobé statistiky nejvyhledávanější společná činnost.

Vzájemné diskutování je omezeno pouze tolerancí a respektem k názorům druhých. Filosoficky je vše ukotveno v náhledu Cicerově – „Vivere est cogitare“ (Žít, znamená přemýšlet), rovněž bohatost náhledů se odráží ve výroku Tomáše Akvinského - „Timeo hominem unius libri“ (Bojím se člověka, který přečetl jen jednu knihu). Filosofické pozadí má jediný záměr – naplnit opravdově a prakticky lásku k moudrosti a tak doznávat úlevy v tom, co těžkého právě prožíváme.